Co vlastně znamená „přírodní kosmetika“ a jak ji poznat?
Ozvláštněná poptávka spotřebitelů po "zelených" produktech zvýšila oblibu pro označení přírodní kosmetika. Nicméně tyto pojmy nejsou oficiálně definované v legislativě. V ČR ani EU neexistuje zatím jednotná právní norma, která by stanovila přesná kritéria pro označení kosmetiky jako přírodní. Výrobci tak mohou své výrobky označovat jako přírodní často jen na základě marketingového sdělení – bez garance obsahu skutečně bioaktivních rostlinných složek.
Legislativa a definice
Nařízení Evropského parlamentu č. 1223/2009 upravuje požadavky na kosmetické přípravky (bezpečnost, složení atd.), ale nemluví o výrazech "přírodní" či "biologická kosmetika". Neexistuje tedy zákonná definice pojmů "přírodní" ani "organický/biologický" v kosmetice. To potvrzuje i praxe: jak upozorňuje odbornice T. Grum, "při malém množství regulací kolem termínů 'organická' a 'přírodní' může být obtížné rozeznat, zda je kosmetika skutečně přírodní, či jde jen o marketingový tah. Výsledkem je široká škála výrobků – od těch s nepatrným podílem rostlinných látek až po přísně certifikované bio produkty, všechny označené jako "přírodní".
Certifikace a standardy
Vzhledem k nejednoznačnosti legislativy vznikly nezávislé certifikační standardy, které pomáhají spotřebitelům se orientovat. Např. NATRUE (od roku 2008) dělí suroviny do kategorií (přírodních a identických přírodních látek) a zakazuje syntetické látky jako GMO či deriváty ropy. Aby kosmetika získala označení NATRUE Natural, musí splňovat předepsaný min. podíl přírodních složek; verze Organic pak navíc vyžaduje, aby většina rostlinných surovin pocházela z kontrolovaného ekologického zemědělství. Další významný standard je COSMOS (společný standard BDIH, Ecocert, Soil Association apod.), který rovněž definuje požadavky na "přírodní" vs. "organickou" kosmetiku, a ISO normy 16128 nabízejí metodiky pro výpočet procentuálního podílu přírodních/organických složek. Tyto normy a certifikáty tedy pro výrobce stanovují, jaké suroviny lze používat a jak vysokou musí být jejich originální, přírodní složka.
Jak poznat skutečně přírodní kosmetiku?
Hledejte certifikáty: Ověřenými značkami jsou NATRUE, COSMOS Organic/Natural, BDIH, ICEA apod. Výrobek nesoucí tyto loga prošel nezávislou kontrolou složení.
Čtěte INCI (seznam složek): Přírodní kosmetika obvykle obsahuje rostlinné extrakty, oleje a další botanické látky. Naopak přítomnost PEG-ů, silikonů, minerálních olejů nebo syntetických parfumů může indikovat méně přírodní složení.
Podíl surovin: Některé certifikace požadují uvádět procento přírodních nebo organických látek ve výrobku. Např. COSMOS Organic vyžaduje alespoň 95 % biopotravinářských surovin v rostlinných složkách. Pokud je uveden český seznam látek (povinný podle nařízení 1223/2009), lze podle názvů odhadnout původ surovin.
Pozor na marketingové triky: Vzhledem k chybějící regulaci může firma produkt nazvat "přírodní", i když obsah přírodních složek je pouze symbolický. Výrobky bez certifikace je vhodné prověřit na základě zkušeností ostatních či konzultace se zákaznickou podporou.